uvádí Výrost a Slaměník Analýzou vztahu a odlišností mezi těmito dvěma pojmy se zabýval Křivohlavý in Výrost a Slaměník, Rozdíl Zdiměřice spočívá v tom, že za adaptaci se považuje vyrovnávání se situací, která probíhá za normálních podmínek v běžných situacích. U soukromé školky Vestec copingu neboli zvládání se jedná spíše o boj člověka s nepřiměřenou zátěží. Zmíněná nepřiměřenost se týká různé intenzity a různé doby trvání zátěže. Coping se tak dá považovat za jistý vyšší stupeň adaptace. V těchto situacích člověk řeší krize, potýká se problémy. Nemá pro danou situaci dostatek zkušeností a vědomostí a proto je nucen hledat nová řešení, a ověřovat je přímo v praxi. Copingové strategie podle Lazaruse a Folkmanové jsou dvě. Jedna se zaměřuje přímo na problém, tzn., že se jej snaží odstranit. Hrnčíře Druhá se orientuje na emoce, a snaží se tak redukovat emocionální nepohodu Výrost a Slaměník, Pokud dítě adaptaci neprožívalo příliš soukromé školky Vestec dobře, respondentky reagovaly dvěma způsoby. Buď se snažily působit přímo na dítě, tedy v uvozovkách problém, nebo se snažily zareagovat tak, aby zmírnily svoje negativní pocity, tzn., že působily na emoce. Strategie matky pro usnadnění adaptace dítěti V této skupině jsou tedy zahrnuty strategie, které působí přímo na problém. Problémem se v kontextu adaptace myslí chování a prožívání dítěte. Na základě analýzy získaných dat jsem vytvořila několik skupin strategií, z nichž každé jsou založeny na odlišném principu motivační strategie
komunikační strategie konativní strategie V následující kapitole se o konkrétních skupinách strategií blíže rozepisuji a uvádím konkrétní příklady. Motivační strategie Nejčastěji používanou postupem byla motivace dítěte. Tento pojem je ve slovníku Gillernová, s. definován jako hybná síla, jež vede k aktivaci organismu a vedle poznávacích procesů a emocí se spolupodílí na usměrňování, regulaci chování a činnosti k dosažení určitého cíle. Ve výchově dítěte je pozitivní motivace velmi důležitá a je považována za jednu z nej soukromou školkou Vestec vhodnějších metod v této oblasti. Objekty motivace byly různé. Jednalo se především o motivaci v podobě učitelky, sourozence, kamaráda, kolektivu, zábavy v mateřské škole či kresby obrázku. Helena že tam má Adámka, taky jí říkám, že tam má hračky, že se tam zabaví, že půjdou na procházku. Nebo třeba oni mají tam poměrně často nějaký program, nebo divadlo. Taky sem jí říkala, že může třeba Rozkoš nakreslit nějaký hezký obrázek Františka tak já jsem mu vždycky říkala, že je to tam príma, paní učitelka je hodná, že tam má soukromých školkách Vestcem kamarády. Některé matky v souvislosti s motivací dítěte uvedly, že na dítě vždy alespoň něco zabralo. Ani v jednom případě nestalo, že