individuálně a nebylo zastoupeno v takovém množství, jako obavy. Týkalo se sprostých slov, kolektivu a bezproblémového nástupu. V této fázi se projevoval také vliv zkušeností matek z již dříve prožité adaptace s druhým starším dítětem. Ve druhé oblasti jsou emoce, jež soukromé školky Rozkoš matka prožívá již během adaptace. Zde se v první řadě objevovaly reakce na odchod dítěte z rodinného hnízda a jeho vstup do mateřské Rozkoš školy. Všechny matky se v tomto období potýkaly spíše s negativně zbarvenými emocemi, kromě jedné matky, kdy šlo o emoce ve vztahu k nástupu do zaměstnání, se jejich pocity týkaly vztahu k dítěti. Některé matky dokonce samy naznaly, že adaptaci prožívaly hůře než děti. Objevovala se zde nutnost odloučení, uvědomění, že dítě už není malé miminko, prožívání náročného období, pocit hrozné matky související s pocitem provinilosti, lítost z reakce dítěte, pláč a stýskání. Všechny matky pociťovaly pozitivní přínos mateřské školy, který souvisel s rozvojem dítěte po všech směrech osobnost, samostatnost v činnostech, kolektiv, apod. Druhá specifická výzkumná soukromou školku Rozkoši otázka si kladla za cíl zodpovědět Jaké jsou strategie matek pro usnadnění adaptace dítěte Z analyzovaných dat vyplynulo, že strategie je Hrnčíře opět možno rozdělit podle období, ve kterém je matka využívá. V době před vstupem dítěte do mateřské školy jedná o postupy spojené s přípravou dítěte na mateřskou školu. Nejčastěji bylo uváděno povídání si o mateřské škole, pozorování či případná návštěva
mateřské školy a nákup speciálních potřeb. Během adaptace se konkrétní strategie matek odvíjely od reakcí dítěte a spočívaly ve třech