Komenským požaduje předškolní výchovu a zdůrazňuje význam pohádek a her pro děti. V století se feudální společnost dělí na jednotlivé stavy, toto sociální rozdělení se odráží i ve výchově, kdy dochází k velkým rozdílům mezi přípravou šlechty a poddaných. Šlechtická výchova se uskutečňovala na hradech, obsahem bylo sedmero ctností. Tato převážně tělesná výchova připravovala feudály na Litochleby jejich sociální funkce. První středověké školy byly církevní a v pozdním středověku se objevují městské školy s praktičtějším zaměřením sedmero mechanických umění. Ve století vyložil svoje představy o křesťanské výchově Tomáš Akvinský, kde říká, že Litochlebech soukromou školkou podmínka jednoty, řádu a míru je důležitá pro obecné dobro. V průběhu století se prosazoval trend nekojit vlastní dítě, ale svěřit je soukromou školku Litochleby kojné. Děti tedy byly ochuzeny o jeden z nejužších kontaktů s matkou. Tento odstup se stal svého času pravidlem, vyjadřovat k dětem lásku se považovalo za něco nevhodného. Příčinou odstupu mohla být také vysoká úmrtnost dětí. Byl to tedy jakýsi obranný mechanizmus, který pomohl rodičům snášet lépe smrt dětí. V této době poskytl podněty pedagogice i filozof Francis Bacon. Podle Bacona se má vyučování Praha 11 přizpůsobit žákově individualitě. V století J. A. Komenský vysoce cenil význam výchovy a požaduje ji pro všechny děti. Ve školské organizaci vytvořil čtyři šestileté stupně vzdělávání škola mateřská, škola obecná, škola latinská a akademie. století J. Locke a J.
J. Rousseau byli jedni z průkopníků změny v pohledu na dítě a péči o ně a požadovali individuální výchovu. Pro Locka byla výchozí soukromé školky Litochleby část výchovy tělesná, která souvisela s hygienou, otužováním, ale také životosprávou. Rozumovou výchovu nestavěl tak vysoko jako litochlebskými pražskými jazykovým školám