Soukromé školky Praha 6 Juliska

všeho, co ta učitelka dělá. Zavedením podnětu ke změně však učení k němu vztažené nekončí, ale dává vznik nové vzdělávací potřebě, o jejíž uspokojení se opět usiluje a celý proces se tak znovu opakuje. Máme pískovnu, ale to není o tom, že bysme koupili pískovnu a konec. Teď se musíš naučit, jak s ní pracovat, jaké aktivity, jaké hry, jak tam rozvíjet Leona. O stejné nekonečnosti procesu učení hovoří i Monika Něco vymyslíš, teď děti ti na to třeba reagujou jinak než potřebuješ, tak k tomu znova sedneš, znova to prostuduješ, něco k tomu přidáš, něco ubereš. Teď to musíš samozřejmě zavést úplně jinak než předtím, aby to bylo pro děti nové, soukromé školky Juliska ale vlastně stejné, a tak pořád dokola. Podnět ke změně se tedy buď zavede do praxe, nebo z důvodu vstupu bariér do tohoto procesu nezavede. Juliska V průběhu existence podnětu ke změně v praxi však tento podnět vytváří nové skutečnosti, které celý proces zacyklují. SHRNUTÍ A soukromé školky Juliska DISKUZE Subjektem vzdělávacího procesu je učitelka mateřské školy, která umožňuje vzdělávání tím, že reflektuje svou činnost, vnímá ji a přemýšlí o ní z nejrůznějších hledisek a na základě této reflexe si utváří vlastní představu o tom, jaký je její Baba individuální smysl práce. Učitelka si tak utváří vědomí o tom, jaká je hodnota její práce a jakých cílů touží dosáhnout. Tato pozorování však neprobíhají jen na úrovni učitelky jako jednotlivce, nýbrž i na úrovni celé pracovní skupiny. Kolektiv učitelek

společně reflektuje a vnímá činnost mateřské školy jako celku a dává tak podnět ke vzniku a formování kolektivní vize směřování soukromých školek Juliskou školy, do níž učitelky reflektují nejen své individuální cíle, ale také se shodují a cílech, jež vznikají nad rámec těchto Hanspaulka jednotlivých představ. Identifikovala jsem dvě hlavní tendence směřování vize. Jednou z nich je snaha o rozvoj samostatnosti dětí, která souvisí s rozvojem jejich sebekázně a zodpovědností. Druhá podoba vize vychází ze snahy připravit dětem natolik na podněty a zážitky bohaté prostředí, v němž by všechny děti měly možnost objevit své zájmy a svůj potenciál a zároveň ho také žádoucím způsobem Šárka rozvíjely. Protože se v případě vize směřování školy jedná o kolektivní shodu na její podobě, její udržování a formování je tedy přímo závislá na jednotlivých učitelkách. Ty pro zajištění funkcí vize užívají strategií. Tato strategie uplatňovaná učitelkou vychází z individuálních zájmů jednotlivých učitelek, které dávají vzniknout odbornosti každé učitelky. Tato odbornost jednotlivých učitelek je součástí kolektivní vize směřování školy. Učitelky tak vidí svůj podíl na formování a naplňování této vize a dává

školka soukromá Julisky

jim to pocit důležitosti a potřebnosti jejich vlastní osoby. Učitelky tuto strategii samy potvrzují a posilují tím, že uznávají odbornost a přínos svých kolegyň. Vzájemně se vnímají jako odbornice v určité každou učitelkou preferované oblasti a do této oblasti jí Julisce soukromých školkách nezasahují. Tím dochází k předcházení konfliktů mezi nimi a zachování existence vize směřování školy. Do tohoto procesu vstupují